V SRDCI

VELMI VELMI DÁVNÁ BÁSEŇ MÁ VĚNOVANÁ KDYS JEDNOMU ČLOVĚKU, S NÍMŽ NEBYLO MOŽNO ŽÍT REÁLNĚ.

V SRDCI 
Atak Existenci Tvou mi dálka předčítá, 
v domění, že bude mi to stačit. 
Mne PŘÍJEMNĚ BOLÍ  srdce Citem k Tobě zraněné 
A STESKEM PUKÁ  PO PŘÍTOMNOSTI TVÉ! 
. 

Ty vteřiny naše vykolejily z času snad 
a já si říkám, že je stále, oč tu stát, 
hlavní je mi, že existuješ, že jsi tu dál, 
byť skryla mi Tě  vzdálenost, jsešTU A JIŽ NIKDY VÍCE opodál 
či vzdálen navždy snad tou vzdáleností největší, 
čím více však, tím hlouběji v MÉM SRDCI skryt, 
Tvůj tlukot srdce ukázal mi bezčasí 
a moji Lásku k Tobě nikdo  nezhasí! 

Atak, říká mi mé srdce, Lásko, že jseš se mnou dál, 
za noci i za křehkého svítání. 
Jsi mi vším, Cit mého srdce neroztál, 
MÉ ŽITÍ teď spjato je s Tvým pro chvíli převěčnou, 
já v Tobě nalezla jsem Lásku skutečnou 
Věz, mnohým milujícím se láskou vzájemnou, 

realita skutečná nedala spolu být, 
avšak my, jsouce si skutečností víme,  
že nikdy neuhasne, nezvadne náš ryzí Cit, 
nad všechny skvosty světa jsi, nad krásou vší, 
má životní Příjemnosti nejhlubší. 

Atak, nepotřebuji již, by dálka četla mi, 
Tvou existenci vepsanou mám v srdci. 
Má Lásko! Jsi můj život! Jsi mé Svítání 
Dokud žiješ, žíti já v tom světě pro Tě chci!